Vitalité Zdravý restaurant | Monika Hlaváčová
RECENZE POLEDNÍCH MENU - Lepší jídelna bez obsluhy - tak by se na první pohled dal vystihnout Zdravý restaurant Vitalité na Lidické v centru Brna. Nelekejte se. Žádné "uho" ani opečený salám v rozmáčeném trojobalu tu na vás ve vitríně nečíhá.
Jsou tu sice tácy jako v kantýně, nechybí ani paní, která s hadrem v ruce likviduje z vozíku špinavé nádobí. Interiér je ale v "chutných" barvách jara a okna zdobí živé rostliny.
U poledních menu hraje významnou úlohu konečná cena jídla. Na levných hotovkách některé restaurace svoji nabídku staví. Koncepce tohoto podniku však spočívá v kontrolované kvalitě vstupních surovin. Také tu dbají na pestrost a originalitu.
Majitel mi zpoza pultu vysvětlil, že nepoužívají žádné konzervační látky a všechna jídla jsou naprosto čerstvá. Snaží se prý uspokojit hosty, kteří si raději nějakou desetikorunu za oběd připlatí. Mají ale jistotu, že obědvají bez "éček".
Nečekejte ani, že tu potkáte jen štíhlé vegetariány, kteří akceptují jen výluh z ječmene a naklíčené obilí. Téměř vždy si můžete na talíř naložit rybu nebo třeba kuřecí maso. Nejlákavěji vypadala dozlatova vypečená, plněná krůtí rolka.
Když jsme sem přišli poprvé, chvíli trvalo, než jsme se zorientovali v tom, co vlastně mají. Jaké jsou ceny a proč jsou brambory na talířích odděleny od řízku? Které jídlo je menu a tahle cedulka patří k čemu? Proč se platí dvě rozdílné ceny polévek?
Nebojte se zeptat
Pokud také přešlapujete a tápete, v klidu se zanořte s tácem do fronty. Personál je na nováčky zvyklý a poradí vám. V nabídce se všichni perfektně orientují.
Trochu nešťastné je zapomenout na ubrousek nebo chtít si podat čistou lžičku. Musíte znovu obcházet celý výdejní pult a zapletete se dohromady s dalšími hosty, kteří zrovna zápolí s tácem.
Chuťové pohárky se roztančily při salátu z nakrájené zeleniny s jogurtovou zálivkou. Byl s čerstvým koprem a jeho jediná nevýhoda byla v tom, že ten lisovaný česnek jsem cítila na patře ještě večer. Tak opravdové jídlo tu dostanete.
Perfektní k salátu byly zapečené brambory se sýrem a zeleninou a také borůvková šťáva. Při popíjení tří decilitrů za 15 korun je dobré si uvědomit, kolik stojí minerálka v běžné hospodě. A když myslím borůvková šťáva, rozhodně to není "brča", ale hustý nápoj, který vymaluje temně fialové vousy nad horním rtem.
A když vám steče kapka na světlé kalhoty, u praní se zapotíte, protože skvrny od opravdového ovoce nejdou vyprat téměř nikdy.
Kapustová polévka s bio špaldou sice nebyla úplně horká, ale plavala v ní poctivá dávka nakrájené kapusty a dobře povařená pšenice. Polévka byla jemně okořeněná, a spíš by někdo musel zašátrat rukou na stole po soli.
Filé zapečené s parmazánem, zeleninou a vařenými bramborami bylo spíš padesát na padesát – filé obsahovalo jasně patrné kousky ryby, ale trochu slabá byla zelenina na povrchu. Zapečený hrášek byl tuhý.
Naopak kuřecí špalíčky plněné směsí ze špenátu a uzeného tofu s bramborovou kaší byly perfektně měkké, trochu ostřeji přikořeněné.
Na závěr patří dezert. Tady jsme ochutnali buchtu s mandarinkami a tvarohový řez s kakaem a ovocem. Velkým hitem, který je tu již vyhlášenou stálicí, je placka s povidly. A jak mi zdůraznili při placení, je opravdu z bramborového těsta. Jako u babičky.
Když si vyberete z menu a dáte si polévku za zvýhodněnou cenu, zaplatíte zhruba sto korun. Výhodné je požádat o věrnostní kartu, na kterou si dalšími návštěvami připisujete slevu za podmínek, které jsou popsané na každém stole.
